Původně byl hřbitov menší, po levé straně modlitebny (kostela), ohrazený narovnaným kamením. Hřbitovní zeď s bránou byla postavena r. 1860 z kamení dovezeného ze Zderaze. Pískovcové poklice a zárubně k brankám pocházejí z Boru. 1909 byl evangelický hřbitov rozšířen směrem na...

Za působení faráře Jana Blahoslava Horkého (1957-1968) se sbor rozhodl k úpravám interiéru kostela, které navrhl Jiří Zejfart (nar. 1928), farář, grafik, malíř a návrhář církevních interiérů. Změnila se nejen výmalba kostela - bylo vymalováno teplejšími odstíny, nové biblické nápisy na...

Žádost na stavbu nového kostela byla podána r. 1832. Ze dvou návrhů byl sborem schválen méně nákladný. Autorem návrhu byl mistr zednický Josef Štěpánek, podrobný plán pochází od neznámého chrudimského inženýra. Dosud platily toleranční omezující předpisy. Z tohoto období se zachovalo...

1781  13.10. císař Josef II. vydává Toleranční patent (tolerancni-patent-text.rtf (50,9 kB)), jímž povoluje pro evangelíky augsburské (luterské) vyznání a helvetské (reformované) vyznání; 1. 11. zrušení nevolnictví 1783 v červnu je ustaven sbor helvetského vyznání v Proseči. Přichází první...

1781 Toleranční patent císaře Josefa II. z 13. října umožnil evangelíkům augsburské (luterské) vyznání a helvetské (reformované) vyznání. Prosečský reformovaný (evangelický) sbor se nelehce utváří již v prvních letech po jeho vydání. 1782 probíhaly přihlášky k nekatolickému...

1784 Prvním úkolem prosečského sboru na cestě k vlastní modlitebně bylo opatření stavebního místa. Evangelické církevní budovy umístěním i podobou podléhaly omezením daným již Tolerančním patentem.  Měly stát na nenápadných, odlehlých místech, vzhledem nepřipomínat kostely (bez věže,...

     Po stopadesátiletém zákazu evangelické víry a pronásledování evangelíků povolil císař Josef II. Tolerančním patentem z 13. října 1781, aby se evangelíci veřejně mohli přihlásit k reformovanému nebo luteránskému vyznání, aby si mohli ustavit sbory a povolat...