Rodinná štědrovečerní pobožnost

 Introit: V tom se ukázala Boží láska k nám, že Bůh poslal na svět svého jediného Syna, abychom skrze něho měli život. (1 J 4,9)

 Píseň: 293 – Čas radosti, veselosti

 Modlitba: Pane, náš Bože, od tebe pochází světlo této svaté noci, ty jsi ji rozzářil pravým světlem. Dej, abychom s plnou radostí přijali toto světlo, jehož tajemství poznáváme v narození tvého Syna, který s tebou a Duchem svatým žije a vládne od věků navěky. Amen.

 Čtení: Mt 2,1–12

Když se narodil Ježíš v judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, mudrci od východu se objevili v Jeruzalémě a ptali se: „Kde je ten právě narozený král Židů? Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit.“ ³Když to uslyšel Herodes, znepokojil se a s ním celý Jeruzalém; ⁴svolal proto všechny velekněze a zákoníky lidu a vyptával se jich, kde se má Mesiáš narodit. ⁵Oni mu odpověděli: „V judském Betlémě; neboť tak je psáno u proroka: ⁶‚A ty, Betléme, v zemi judské, zdaleka nejsi nejmenší mezi knížaty judskými, neboť z tebe vyjde vévoda, který bude pastýřem mého lidu, Izraele.‘“ ⁷Tehdy Herodes tajně povolal mudrce a podrobně se jich vyptal na čas, kdy se hvězda ukázala. Potom je poslal do Betléma a řekl: ⁸„Jděte a pátrejte důkladně po tom dítěti; a jakmile je naleznete, oznamte mi, abych se mu i já šel poklonit.“ ⁹Oni krále vyslechli a dali se na cestu. A hle, hvězda, kterou viděli na východě, šla před nimi, až se zastavila nad místem, kde bylo to dítě. ¹⁰Když spatřili hvězdu, zaradovali se velikou radostí. ¹¹Vešli do domu a uviděli dítě s Marií, jeho matkou; padli na zem, klaněli se mu a obětovali mu přinesené dary – zlato, kadidlo a myrhu. ¹²Potom, na pokyn ve snu, aby se nevraceli k Herodovi, jinudy odcestovali do své země.

Zamyšlení: Jediní, kdo se z Ježíšova narození radují, jsou podle evangelisty Matouše mudrci z východu. Tito podivní cizinci skládají Ježíšovi poctu až neuvěřitelně slavnostní. Stojí tak v protikladu k Herodovi a „celému Jeruzalému“, který se zprávou o narození „krále Židů“ znepokojil. Ježíš je Herodem vnímán jako nepříjemná konkurence, jako ten, kdo může ohrožovat jeho zájmy a proto Herodes usiluje o Ježíšovu likvidaci.

Tento kontrast reakcí na Ježíšovo narození vyniká jako hlavní motiv Matoušova vyprávění. Přitom strany, které jsou postaveny proti sobě, zaujímají postoje opačné, než by se dalo čekat. Na jedné straně pohané, ke kterým promlouvá „příroda“ (hvězda) a přivádí je k Ježíšovi v úctě a v radosti. Na druhé straně Herodes – král Božího lidu a s ním celé hlavní město Izraele, který má všechno potřebné po ruce a přece reaguje na zprávu o narození Mesiáše se strachem a zachová se k vlastnímu lidu po způsobu egyptského faraona. Tedy překvapivý odpor a překvapivé přijetí.

To jsou ovšem reakce, které se budou vyskytovat také po celou dobu Ježíšova veřejného působení. Matouš v příběhu o Ježíšově narození říká, že už sám fakt jeho přítomnosti, ještě před tím, než něco řekne nebo udělá, vyvolává v zásadě stejnou, na dvě strany překvapivou odezvu. A svým způsobem to platí stále.

Můžeme podobně jako mudrci putovat za světlem, hledat, kde Ježíš prosvětluje naše životy. Můžeme ho přijmout jako krále i přesto, že zatím jako král nevypadá. Můžeme se těšit a radovat z toho, že jsme jej nalezli, setkali se s ním. Můžeme být inspirováni jednáním mudrců a předstoupit se svými dary před toho, který nám zjevuje Boží lásku z jeslí i z kříže.

Rekce „druhé strany“ na Ježíšovu přítomnost je dnes podobná jako u tehdejšího diktátora Heroda tím, že má pocit ohrožení a vyvíjí snahu o likvidaci všeho, co by mohlo konkurovat budování jejich království luxusu a lhostejnosti. Kéž by nás Bůh vedl podobně jako mudrce, abychom se nenechali oklamat a rozpoznali, kdo je pravý král a v čem spočívá jeho království. Amen.

 Píseň: 294 – Ó křesťané všichni

 Požehnání: Nekonečně dobrotivý Bůh nám dal svého Syna, Světlo rozptylující temnoty světa. Ať zažene také temnoty našich srdcí, a prozáří nás světlem své milosti. Amen.

Rodinna stedrovecerni poboznost.rtf (44,5 kB)