Pobožnost na 19. neděli po Trojici – 18. 10. 2020 (M. Chalupski)

Pobožnost na 19. neděli po Trojici – 18. 10. 2020

Ve jménu Otce, i Syna, i Ducha svatého.

Introit

Hospodin kraluje! Národy trnou. Trůní na cherubech! Země se zmítá. Velký je Hospodin na Sijónu, nad všechny národy vyvýšený. Nechť vzdávají chválu tvému jménu, velkému a budícímu bázeň – je svaté! (Ž 99,1–3)

Modlitba

Bože, Ty neúnavně pečuješ o svůj lid a jsi vždy připraven naslouchat jeho volání. Uč nás neustále spoléhat na to, že jsi nám nablízku a že před Tebe smíme přinášet své starosti a úzkosti. Posiluj nás, abychom neumdlévali v modlitbách a odstraňuj z našich životů vše, co nám brání, abychom se Ti plně odevzdávali. Pomáhej nám neustále hledat tvoji spravedlnost a pomoc. Vysvoboď nás od všeho zlého a dej našim dnům svůj mír. Prosíme o to skrze našeho Pána Ježíše Krista, tvého Syna, který s tebou a s Duchem svatým žije a kraluje na věky věků. Amen. 

Píseň: EZ 190 V své rozličné úzkosti

Biblické čtení

Toto praví Hospodin o svém pomazaném, o Kýrovi: „Já jsem ho uchopil za pravici, pošlapu před ním pronárody, rozvážu opasky na bedrech králů, zotevírám před ním vrata, brány už nebudou zavírány. Já půjdu před tebou, vyrovnám nerovnosti, rozrazím bronzová vrata, železné závory zlomím. Tobě dám poklady v temnotě skryté i sklady nejtajnější a poznáš, že já jsem Hospodin, který tě volá jménem, Bůh Izraele. Kvůli svému služebníku Jákobovi, kvůli Izraeli, vyvolenci svému, jsem tě zavolal tvým jménem; dal jsem ti čestné jméno, ač jsi mě neznal. Já jsem Hospodin a jiného už není, mimo mne žádného Boha není. Přepásal jsem tě, ač jsi mě neznal, aby poznali od slunce východu až na západ, že kromě mne nic není. Já jsem Hospodin a jiného už není. Já vytvářím světlo a tvořím tmu, působím pokoj a tvořím zlo, já Hospodin konám všechny tyto věci.“ (Iz 45,1–7)

Zamyšlení

Milé sestry, milí bratři, slova, která čteme v oddíle z knihy proroka Izajáše, pro nás mohou být dosti překvapivá či dokonce neslýchaná. Vždyť Hospodin zde nazývá pohanského panovníka Kýra svým pomazaným – tedy vlastně mesiášem – a sám sebe představuje – kromě jiného – jako tvůrce zla. Mluví se tady vůbec o Bohu, kterého jako křesťané uctíváme? A pokud ano, není pak takový Bůh jaksi podivný, dokonce snad zlý? Náš Bůh přece poslal na svět jediného skutečného Mesiáše – Ježíše. A Ježíš o Bohu mluvil jako o dobrém a milujícím Otci, který to s lidmi myslí dobře. Není v tom tedy rozpor?

Pomazanými, tedy vyvolenými pro plnění Bohem svěřených úkolů, bývali ve Starém zákoně ti, kdo měli v Izraeli plnit královskou, kněžskou či prorockou úlohu. To, že je jako Hospodinův pomazaný označen i někdo, kdo nepatří k Božímu lidu, poukazuje na to, že Hospodinova pravomoc přesahuje hranice vyvoleného lidu a vztahuje se na všechny národy, na celou zemi. Tato slova můžeme tedy především číst jako ujištění o Boží svrchovanosti nad celým světem, i nad pohanskými králi a jejich záměry. Jako ujištění o tom, že se Hospodinu nic nevymklo z rukou, ať už se na světě děje cokoli, ať už se odehrávají události pokojné a radostné či zlé. Ani zlé věci – a že jich je v našem světě nemálo – nejsou důkazem Boží neexistence či neschopnosti zasáhnout do běhu událostí. I zlo je mu podřízeno. I zlo si může používat podle svého uvážení a zapojit ho do svých plánů. V každém okamžiku si můžeme být jisti tím, že jsme v jeho rukou, nikoli v moci slepého a nemilosrdného osudu.

Nejsme bezvýznamnými figurkami na šachovnici dějin, ač se to tak na první pohled vůbec jevit nemusí. Hospodin si použil velkého starověkého krále Kýra coby vykonavatele svých záměrů sloužících k dobru jeho izraelského lidu. Kýros totiž umožnil Židům, aby se z babylonského zajetí vrátili zpět do své země. A povolil jim také obnovit chrám a bohoslužby v něm se konající. Stejně tak si může použít i to, co se odehrává v našem světě a ty, kteří jsou hlavními představiteli těchto událostí k naplnění svých úmyslů. Pro dobro svého lidu i celého světa. Boží smýšlení a jeho jednání jsou pro nás do značné míry tajemstvím a přesahují naše schopnosti jim plně porozumět. Ano, vždyť Bůh je nekonečně větší než my a převyšuje naše myšlení. Avšak Písmo nás ve svém celku a především na základě příběhu Ježíše z Nazareta ubezpečuje o tom, že Bůh není proti nám, ale s námi. V této jistotě smíme prožívat i tyto dny nejistoty a obav z toho, co zítřek přinese.

Píseň: EZ 192 Dobře staví, kdo zná a ví

Náměty k přímluvné modlitbě

Prosme: Za zlepšení současné pandemické situace a o to, aby přinesla do našeho světa potřebné změny.

Za nemocné, především za ty z našeho sboru a okolí, jmenovitě za sestru kurátorku a její blízké.

O sílu a vytrvalost pro zdravotníky a všechny, kdo se podílejí na zvládání epidemie a jejích důsledků.

Za ty, kteří v důsledku pandemie ztratili práci, příjem a své jistoty.

O moudrost pro politiky a všechny, kdo rozhodují o životech druhých lidí.

Za lidi trpící v důsledku konfliktů, chudoby, strachu či náboženské nesnášenlivosti.

Za ty, kdo se trápí pro ztrátu svých blízkých.

Za církev, aby byla místem naděje, důvěry a pokoje pro všechny lidi.

Za sebe, ať za žádných okolností neztrácíme naději a rozvahu.

Modlitba Páně

Poslání

Neprodávají se dva vrabci za haléř? A ani jeden z nich nepadne na zem bez dopuštění vašeho Otce. U vás pak jsou spočteny i všecky vlasy na hlavě. Nebojte se tedy; máte větší cenu než mnoho vrabců. (Mt 10,29–31)

Požehnání

A pokoj Boží, převyšující každé pomyšlení, bude střežit vaše srdce i mysl v Kristu Ježíši. (F 4,7)

Připravil Michal Chalupski