Mt 13,44 (Svatá Trojice)

Království nebeské je jako poklad ukrytý v poli, který někdo najde a skryje; z radosti nad tím jde, prodá všecko, co má, a koupí to pole. Mt 13,44

Milí bratři a sestry,

podobenství o pokladu v poli je patrně nejkratší Ježíšovo podobenství, je to vlastně jen jedna věta. Proto je zde mnohé nevyřčené a zůstává v pozadí děje o nalezení a znovu ukrytí pokladu, o prodeji veškerého majetku a koupi toho pole, ve kterém poklad je. Tato stručnost provokuje u posluchačů domýšlení celé události. To je přirozené a někdy se s tím i počítá, např. domýšlení toho, jak si bude nálezce, kterému se podařilo poklad získat, potom pořádně užívat. Ale některé otázky, které nás nad tímto podobenstvím mohou napadnout, nás dál neposouvají. Např. otázka, proč si člověk ten poklad, který v poli našel, prostě neodnesl tajně domů, když o pokladu nikdo jiný nevěděl, tato otázka nemá být řešena.

Pointa podobenství je v tom, jak získat legitimně poklad, o kterém vím, který je ovšem na cizím pozemku. A řešením je koupě tohoto pozemku a to za každou cenou, neboť jeho hodnota je díky pokladu mnohonásobně vyšší než jakákoli částka, kterou při jeho koupi bude nutno zaplatit. To je základní logika, kterou nám podobenství předkládá pro ilustraci toho, jak je to s nebeským královstvím.

Evangelista Matouš mluví o nebeském království tam, kde ostatní evangelisté mluví o Božím království. Matouš jen místo „Boží“ říká většinou „nebeské“, ale jinak můžeme rozumět, že jde o to stejné. Nahrazovat slovo „Bůh“ slovem „nebesa“ je v židovství běžné. Ale co to vlastně je to nebeské nebo Boží království? Proč je tak vzácné? Podle Ježíše je jako poklad, nebo jako drahocenná perla.

Boží království označuje jednoduše řečeno Boží kralování, tedy Boží vládu. A Boží vláda je především vláda práva, spravedlnosti a pokoje. Podle proroků, když Bůh prosadí svoji vládu, tak už nebudou žádné války a Boží lid bude žít v trvalém míru: „Jeho vladařství se rozšíří a pokoj bez konce spočine na trůně Davidově a na jeho království. Upevní a podepře je právem a spravedlností od toho času až navěky.“ (Iz 9,6). Boží království tedy znamená také konečnou záchranu pro Boží lid.

Z každodenního života ovšem víme, že realita tohoto světa je namnoze jiná. Bůh je sice králem nad celým světem, ale jeho království je na tomto světě prozatím skryté. Není nějak samozřejmě rozpoznatelné. Boží vláda se prosazuje spíše v nitru člověka a jen občas ji zatušíme také v celospolečenských událostech. Ne každý nachází poklad, kterým je jistota o Boží vládě navzdory všemu tomu, co se na světě děje.

Když jsem o tomto podobenství přemýšlel, napadla mně jeho podobnost s jedním známým výrokem z Koránu, který rádi používají súfijové - islámští mystici. V tomto výroku o sobě Bůh říká: „Byl jsem skrytým pokladem a toužil jsem být poznán. Tedy jsem vytvořil svět, abych poznán mohl být.“ Bůh se zde připodobňuje ke skrytému pokladu, který touží být hledán a nalezen. A proto stvoří svět a člověka, aby jím byl poznáván. Bůh je podle Koránu ukrytým pokladem a to je velmi podobné tomu, co říká Ježíš. Nebeské království je jako ukrytý poklad. Tedy ne přímo Bůh, jak je tomu v Koránu, ale Boží vláda, která přináší přemožení zla, vláda pokoje a spravedlnosti. Tato vláda je na zemi skrytá, ale může být člověkem nalezena.

A člověk, když nebeské království najde, když rozpozná, že Bůh vládne nejen někde na nebi, ale také na zemi, mezi lidmi, dokonce v jeho životě, tak má velkou radost. A na základě této radosti potom dál v životě jedná. Neboť chce, aby tato Boží vláda byla trvalou součástí jeho života, aby k jeho životu patřila jako poklad nevýslovné ceny.

Obrovská hodnota srovnatelná s pokladem, který představuje skrytého Boha nebo jeho vládu ve skrytosti, je důležitým motivem toho, co o Bohu a jeho vládě říká Ježíš i Korán. Věřící lidé si patrně potřebují občas znovu uvědomit, co představuje ty největší hodnoty, které můžeme nacházet a o které máme usilovat. To nejdůležitější v podobenství je právě to, jestli jsme pochopili, jak nesmírnou cenu nebeské království má. Jestli je pro nás opravdovým pokladem. Protože pokud ano, tak potom bude veškeré naše jednání ve znamení radosti, podobně jako jednání toho člověka, který z radosti nad nálezem pokladu jde a udělá všechno pro to, aby nalezený poklad získal.

Podobenství se soustřeďuje do okamžiku, kdy člověk prodává všechno co má a kupuje pole, které vypadá jako zcela obyčejné. Nalezení pokladu předcházelo tomuto obchodnímu jednání, které se zdá být vnějšímu pozorovateli velmi pošetilé a riskantní. Neboť prodat všechno, investovat veškerý svůj majetek do nějakého pole, to je přece hloupost. Ten, kdo neví o pokladu, nepochopí, jak někdo může takto jednat, jak může vkládat všechno co má do něčeho tak obyčejného a běžného jako je pole. V podobenství toto jednání představuje úsilí, jak získat pro sebe hodnotu, kterou člověk našel v Bohu, jak si ji osvojit, obohatit jí svůj život. Je to jednání, které má za cíl učinit svůj život nesmírně duchovně bohatým.

V podobenství je přítomen prvek velké milosti, kterou představuje nález pokladu. To je něco nezaslouženého, je to jakási šťastná náhoda, která je člověku darována. Mohli bychom říct, že poklad nálezci seslalo samo nebe. Ale potom je tam také velké úsilí o získání tohoto pokladu, investice veškerého majetku, neboť aby bylo možno pokladu užívat, nestačí o něm jen vědět, je třeba si jej přivlastnit.

Dalo by se říct, že je to podobenství o nejlepší životní investici. V této poloze je podobenství velmi zřetelné a logické, protože investovat do získání pokladu je to nejsamozřejmější, co může rozumný člověk udělat. Je to prostě využití velké milosti, kterou nečekaný nález takového bohatství bezesporu je. A tímto bohatstvím je nalezení jistoty o tom, že boží zachraňující vládá je nám přítomná, že se nás týká, že jsme do ní zahrnuti a proto má lidský život smysl, naději a dobrou perspektivu.

Odtud plyne radost, se kterou jednáme, když investujeme do toho, aby náš život byl duchovně bohatý, abychom si přisvojili nebo osvojili to, co nám Bůh nabízí. Na druhou stranu nám toto podobenství říká, že pokud není motivem k úsilí o bohatý duchovní život radost, tak jsme nepochopili jeho hodnotu.

Radujeme se, Pane, z toho, že ses nám dal najít, že smíme vědět o tvé vládě nad našimi životy, o tvém království, které je zatím skryté, ale jednou přijde v plnosti. Pane, ty nás činíš duchovně bohatými, a proto se těšíme, až do tvého království vstoupíme bez všeho toho, co nám v tom nyní brání. Amen.