Ez 28,11-19

Ez 28,11-19

Milí bratři a sestry,

jsme na začátku postní doby, která nás zve k tomu, abychom se zahleděli do svých životů a přemýšleli o tom, co se Pánu Bohu líbí a co ne. Co je potřeba změnit v našich postojích, v našich myšlenkách a činech tak, aby byl náš život více v souladu s Boží vůlí. Aby slova z modlitby Otčenáš „buď vůle tvá, jako v nebi, tak i na zemi“, platila taky o našich životech. Vždyť kde jinde na zemi se má prosazovat Boží vůle víc, než v životě Božího lidu, v církvi, u těch, kdo k ní patří.

A tak jsem si říkal, jaký zvolit biblický text, aby nám pomohl dávat si pozor na to, co nás odvádí od Boha, co nás staví proti němu. A rozhodl jsem se nakonec pro přečtený text z knihy proroka Ezechiela, kde je vylíčen modelový případ odpadnutí od Boha. Je to text, ve kterém můžeme sledovat, proč někdo, kdo je původně Bohu velice blízko, od Boha odpadne a dostane se do postoje totální zvrácenosti.

Tento text je uvedený jako „žalozpěv nad týrským králem“ (v. 12), nad králem velkého přístavního fénického města Týr. Tento král podlehl svému velikášství, propadl pýše a touze po bohorovnosti a tím se jeho srdce zcela zkazilo. Chtěl bych na jeho záporném příkladu poukázat na určité modelové jednání, které nám pomůže pochopit, na co si máme dávat pozor.

Prorok Ezechiel začne svůj chvalozpěv nad tímto králem vylíčením jeho dokonalosti. Od verše 12. od verše 15., tedy celou první polovinu svého žalozpěvu, věnuje tomu, že tento král neměl žádný důvod být s něčím nespokojený. Od Boha měl všechno dobré a dokonalé. Dokonce je líčen tak, že to už není jen popis nějakého člověka, ale bytosti, která byla při stvoření v dokonalém prostředí rajské zahrady Eden: „Byl jsi v Edenu, zahradě Boží…“ (v. 13).

Ezechiel v tomto žalozpěvu přejde od postavy týrského krále k tomu, jehož jednání později tento král ve svém životě zobrazoval. Všimněme si, že to už není jen o nějakém člověku. Je to o někom, kdo byl věrným obrazem, doslova „pečetí“, pravzoru. To znamená, že byl dokonalým Božím stvořením, nebyla na něm žádná chyba. Byl plný moudrosti a dokonale krásný. Ezechiel jeho dokonalost líčí tak barvitě, aby před nás postavil otázku: Jak se vůbec může někdo tak dokonalý zkazit?

Ezechiel o něm říká, že byl ozdoben drahokamy, které přesně vyjmenovává a jsou to ty stejné drahokamy, které později nosil izraelský velekněz ve svém náprsníku (LXX dokonce uvádí všech dvanáct). V těchto drahokamech byly vyryty jména izraelských kmenů. Tady se patrně naznačuje něco z funkce, kterou měla tato úžasná bytost mít. K čemu byl vlastně takto dokonale stvořen. Aby podobně jako velekněz vykonával funkci prostředníka mezi stvořením a Stvořitelem.

Dále se o něm říká, že měl v den svého stvoření připravené zlaté hudební nástroje, patrně proto, aby jimi oslavoval Boha. A pak se o něm přímo řekne, že byl zářivý cherub ochránce. Byl to dokonalý anděl, který v hierarchii andělů zastával přední místo. Jeho úkolem bylo chránit, doslova zakrývat, ale tím vlastně prostředkovat Boží svatost ve stvoření, protože Hospodin je Bůh trůnící na cherubech (7x v SZ: 1Sa 4,4; 6,2; 2Kr 19,15; 1Pa 13,6; Ž 80,20; 99,1; Iz 37,16). Tedy tento anděl měl v rámci Božího stvoření zcela výsadní postavení, měl být prostředníkem mezi stvořením a Boží svatostí a měl oslavovat Boha. Ale pak se našla v jeho nitru podlost.

O kom platí tato slova? O kom tady Ezechiel vlastně mluví? Domnívám se, že to je ten, o kom píše také prorok Izajáš ve 14. kapitole, kde pro něj kraličtí používají označení lucifer (Iz 14,12). Lucifer doslova znamená „světlonoš“. Zářivý cherub. Dokonale moudrý, který pobýval na svaté hoře Boží a procházel se uprostřed ohnivých kamenů. Ezechiel ovšem při jeho líčení zároveň nezapomene dvakrát zdůraznit, že byl stvořen (v. 13 a 15), tedy že patří mezi stvoření a nemůže tak být roven Bohu Stvořiteli.

A poté, co nám Ezechiel barvitě vylíčí tuto dokonalou bytost, tak od 15. verše bude mluvit o tom, jak se z lucifera, ze světlonoše, z toho dokonalého a zářivého cheruba, stane satan. Tedy Boží protivník, ten, kdo se staví na odpor, ten, kdo osočuje a šíří pomluvy.

To je význam hebrejského slova „satan“. Jeho jednání se zřetelně odráželo v jednání týrského krále a proto Ezechiel, když mluví o týrském králi, tak zároveň ukáže, kdo za ním stojí. Kdo je skutečným králem Týru. V první půlce 28. kapitoly (v. 1-10) mluvil Ezechiel o týrském vévodovi (v. 2), tedy o pozemském vládci Týru, který se také nechal uctívat jako Bůh, ale pak jsme viděli, že ve svém žalozpěvu ukazuje na toho, kdo vlastně stojí za jeho jednáním.

A teď se podívejme na to, co se tedy stalo, že tento původně zářivý cherub, ochránce Boží svatosti, zkazil svou dokonalost, svou moudrost, svou skvělost, kterou měl původně od Boha. Proč opustil Boží blízkost a začal dělat Boha ze sebe samotného?

„Byl jsi dokonalý … dokud se v tobě nenašla podlost.“ (v. 15). Můžeme se ptát, jak to, že se v něm našla podlost, pokřivenost, nebo zvrácenost, jak to lze taky přeložit. Kde se tam vzala, když byl dokonalý? Bůh ho stvořil dokonalého, nebyla na něm žádná vada, žádný důvod, proč by se měl stavět proti Bohu. A přece se v něm našla podlost. Proč?

„Pro množství svých obchodů se tvé nitro naplnilo násilím a ty jsi zhřešil.“ (v. 16). Pro množství obchodů? To je zvláštní, že? Byl příliš aktivní „businessman“ a to ho svedlo na scestí? Měl prostě hodně kšeftů, příliš zbohatl a stal se proto domýšlivým? Domnívám se, že takto to bylo u toho pozemského týrského vládce, že ze svých mnohých obchodů příliš zbohatl a zpyšněl (v. 5). Ale u cheruba v zahradě Eden, tam nám to nesedí.

Řešení je ve významu toho slova „obchod“. Toto slovo, které se ve 28. kapitole vyskytuje celkem třikrát (v. 5, 16 a 18) jako zdůvodnění toho, proč se jeho nitro zkazilo, má dvojí význam. I v češtině je slovo „obchod“ odvozeno od „obcházení“. A v hebrejštině je to taky tak, znamená to obcházet, chodit od jednoho k druhému, hauzírovat. A může při tom jít o nákupní a prodejní obchůzky, ale taky může jít o obcházení s cílem šíření drbů, pomluv, osočování a očerňování. Tedy může to také znamenat obcházení, jehož účelem je někoho pošlapat, poškodit, zničit jeho důvěryhodnost. A přesně to dělá satan.

V knize Job o satanovi čteme, že prochází zemi křížem krážem, tedy šmejdí, dělá množství obchůzek. Satan Hospodinu odpověděl: „Procházel jsem zemi křížem krážem.“ (Jb 1,7). A když Hospodin poukáže na svého spravedlivého Joba, tak satan zpochybňuje jeho motivaci: Satan však Hospodinu odpověděl: „Cožpak se Jób bojí Boha bezdůvodně?“ (v. 9). Satan nemůže zpochybnit jeho jednání, ale může zpochybnit jeho motivaci, tedy Job se podle něj drží Boha z pouhé vypočítavosti. „Je ti věrný jenom proto, že se mu to vyplácí. Ale kdyby se mu dařilo špatně, tak se na tebe vykašle.“ Takhle jedná ten už ne moudrý cherub, ale vychytralý satan.

Takhle jednal taky na počátku v Boží zahradě Eden skrze nejvychytralejšího ze všech zvířat, když řekl Evě: „Jakže, Bůh vám zakázal jíst ze všech stromů v zahradě?“ (Gn 3,1). Takže Bůh je ten, kdo zakazuje?! Kdo vám nic nedopřeje?! Nic vám nedovolí?! On vás omezuje, protože nechce, abyste byli jako on… Znovu stejný motiv, satan sám chce být jako Bůh a svádí k tomu i člověka a zároveň Boha pomlouvá, na svých obchůzkách ho očerňuje. Pomluvy, to je ta „nepoctivost jeho obchodů“ (v. 18).

Ezechiel na základě tohoto motivu pozoruhodně propojil dvě postavy. Týrský vladař zpyšněl a stal se domýšlivým pro množství svých obchodů. A ze zářivého cheruba ochránce se pro množství jeho obchůzek stal pomlouvač. A oba si začali hrát na Boha.

Milí bratři a sestry,

postní doba nás vyzývá k tomu, abychom něco pustili. Slyšíme to ve slově „půst“ – pusť něco, upusť od něčeho, co tě odcizuje Bohu. Příběh týrského krále a jeho „duchovního vzoru“ vnímám jako varování před tím, jak se může pokazit nitro člověka i cheruba a dostat se na cestu, která přivádí do záhuby. Co pustit během letošní postní doby? Navrhuji, abychom si dali pozor na to, co říkáme o druhých lidech v jejich nepřítomnosti. Protože mluvit o druhých s důsledkem šíření jejich špatné pověsti, to je satanova práce.

Hospodine, děkujeme ti za varovný příklad, který nám staví před oči tvůj prorok Ezechiel a zároveň za dobrý příklad tvého syna, který „se nedopustil násilí a v jehož ústech nebylo lsti.“ (Iz 53,9). Amen.