Dva příběhy z Etiopie

Situaci žen, kterým Diakonie pomáhá, názorně ilustrují dva z příběhů 

Woode se vdávala ve čtrnácti letech. V Etiopii, kde žije, to není nic neobvyklého. Brzy po svatbě se narodila holčička, potom kluk. Porod třetího dítěte se zkomplikoval. Holčička se nakonec narodila zdravá, Woode však skončila na několik dní v nemocnici, kde při standardním vyšetření zjistili, že žena je HIV pozitivní. Byl to šok, vždyť kromě manžela nikdy nikoho neměla.

V  etiopských rodinách to tak často bývá: manžel vyrazí do města (kvůli práci), tam si zaplatí prostitutku a nakazí se HIV. Poté přenese nákazu na svou ženu. Jakkoli je léčba možná a dostupná – léky Etiopii poskytují americké nadace – muži často umírají dříve, než se začnou pořádně léčit. Manžel Woode opustil, jakmile se dozvěděli, že jsou oba HIV pozitivní. Woode zůstala s dětmi sama. Bez práce. Neměla z čeho žít. Vzala tedy děti  – včetně nejmladší sotva narozené – a vydala se na cestu k  mamince do vesnice vzdálené 50 kilometrů. Cesta byla zbytečná, když se matka dozvěděla, že je Woode HIV pozitivní, vyhnala ji i s dětmi z domu. Woode se vrátila zpět do své chatrče v Bahir Dar. Jen tak tak živořili. Občas něco dostali od sousedů, děti nemohly chodit do školy. 27-letá Woode ležela doma na hliněné podlaze a přála si zemřít.

V té době se o Woode dozvěděla organizace DASSC. Jejich sociální pracovník se s mladou ženou setkal a povzbudil ji ke vstupu do projektu. Z příspěvku Diakonie ČCE pomohla DASSC Woode získat základní dovednosti a zřídit si malý obchůdek. Byla to vlastně jenom malá místnost v její chatrči, do níž vybourali okno. Woode zde začala prodávat kávu, čaj a ovoce a po třech měsících se pustila do povinného spoření. Nejprve si z našetřených peněz koupila hejno slepic. A začala prodávat vajíčka. Potom si ušetřila na ledničku (v Etiopii je to vzácnost) a dnes si u ní sousedé kupují chlazené nápoje.

Z dalších našetřených peněz si chce nechat zavést vodovod. Woode je HIV pozitivní. Ovšem díky tomu, že má  stálý  výdělek, má také  zajištěnou pravidelnou životosprávu pro sebe i děti. To je, společně s důslednou léčbou, základní obrana před propuknutím akutního stádia AIDS.

„Možná to bude znít tvrdě a pragmaticky,“ říká Jan Dus, „ale my usilujeme o prodloužení života HIV pozitivních žen především proto, aby získaly čas vychovat děti a umožnit jim vzdělání. Nechceme, aby mladí skončili na ulici.“

Často se stává, že dětem zemřou oba rodiče. Belynesh žila společně se synem a snachou. Syn zemřel před dvěma lety na AIDS, rok nato i snacha. Babička Belynesh zůstala se dvěma vnoučaty sama.  Bez možnosti obživy. Díky projektu podporovanému Diakonií ČCE se naučila na trhu prodávat kukuřici, zeleninu a brambory. Z českého daru nakoupila zboží do začátku. Nyní už nechodí jenom na trh  – z vydělaných peněz si postavila vedle svého domu vlastní stánek. „Chtěla bych být ještě dlouho živa a při silách, říká, „ne kvůli sobě, ale kvůli vnoučatům. Dělám to kvůli dětem, aby vystudovaly a našly si slušnou práci.“