Boží slovo na neděli 25. 10.

Poslechněte si.

2Kr 1,2-4

Milí Přátelé,

pro zamyšlení na neděli 25. října 2020 jsem vybral příběh ze začátku 2. knihy Královské. Z první kapitoly budu číst verše 2-4:

Achazjáš propadl mříží svého pokojíku na střeše v Samaří a churavěl. Vyslal posly a řekl jim: „Jděte a dotažte se Baal-zebúba, boha Ekrónu, zdali z tohoto ochoření vyváznu živ.“ Tu promluvil anděl Hospodinův k Elijášovi Tišbejskému: „Vstaň a vyjdi vstříc poslům samařského krále a pověz jim: Což není Bůh v Izraeli, že se jdete dotazovat Baal-zebúba, boha Ekrónu? Proto Hospodin praví toto: Z lože, na něž jsi ulehl, nepovstaneš, ale zcela jistě zemřeš.“ A Elijáš šel.

Milí přátelé, churavost v poslední době postihla nebývalé množství lidí u nás i ve světě. A otázku, kterou si často klade vážně nemocný člověk, nacházíme i v přečteném příběhu. Izraelský král Achazjáš, který utrpěl vážný úraz a churavěl, se ptá: „Vyváznu z tohoto ochoření živ?“

Byli jste někdy v situaci, ve které jste si kladli tuto otázku? „Uzdravím se? Budu žít nebo mě ta nemoc dostane a zemřu?“ Král Achazjáš si uvědomuje vážnost své zdravotní situace a jeho otázka je naprosto přirozená. Je normální, že člověk, jehož život je ohrožen vážnou nemocí, prožívá velkou úzkost a naléhavě touží dozvědět se, jakou má naději na uzdravení, jaká je prognóza jeho nemoci. Lékařská věda tehdy nebyla příliš rozvinutá, koho se má tedy král zeptat na prognózu své nemoci? Od koho očekávat odpovědi na závažné životní otázky?

V našem příběhu je problém v tom, že král Achazjáš očekává tuto odpověď od Baal-zebúba, boha Ekrónu. Ekrón bylo nejsevernější pelištějské město, vzdálené od Samaří asi 70 km. Proč se Achazjáš obrací právě k tomuto bohu?

Baal-zebúb znamená „pán much“. Předpokládá se, že tento bůh mohl mouchy přivolat nebo odehnat, mohl jejich prostřednictvím způsobit choroby, ale mohl jich také zbavit. Ve starověkém Izraeli byly mouchy vnímány jako něco otravného, co souvisí s rozkladem, smrtí a zápachem. Mouchy jsou uvedeny v souvislosti se smrtí a zkázou v knize Kazatel: „Mrtvé mouchy způsobují, že olej mastičkáře páchne…“ V bibli je Bohem, který dokáže mouchy přivolat a také odvolat, jedině Hospodin. Můžeme si vzpomenout na egyptské rány nebo přímo na výrok proroka Izajáše, který říká: „V onen den hvizdem přivolá Hospodin mouchy z delty řeky egyptské…“ Mouchy, které všechno pokryjí a zamoří, jsou zde obrazem Hospodinova trestu.

Pán much tedy mohl být ve starověké představě pánem života a smrti. Komentáře navíc uvádí, že jméno Baal-zebúb je zkomolenina jména Baal-zebúl. S touto podobou jména se setkáváme i v evangeliích. Původně to bylo označení semitského boha podsvětí, který mohl pomáhat v případě nemoci. Dochovala se nám zaříkávání, která mají tohoto boha podnítit, aby zahnal démona nemoci. Na tohoto boha se tedy král Achazjáš obrací ve svém vážném ochoření patrně proto, že od něj očekával pomoc. Nejen odpověď na svou naléhavou otázku, ale i přímo uzdravení.

Achazjášovo vlastní jméno přitom odkazuje na Hospodina, znamená „uchopil Hospodin“ nebo „podržel Hospodin“. Je to vyznavačské jméno. Hospodin je ten, kdo to má ve svých rukách. Příběh o králi Achazjášovi je vystaven na kontrastu důvěry, kterou vážně nemocný král projeví vůči Baal-zebúbovi, místo aby ji projevil vůči Hospodinu.

Vážná nemoc může člověka vehnat do stavu, ve kterém se naléhavě ohlíží po pomoci a vloží svou důvěru v někoho, kdo mu nepomůže. Přitom Hospodin dobře ví o tom, co se Achazjášovi stalo a posílá svého proroka Elijáše, aby mu dal odpověď na jeho otázku. Tato odpověď je však nepříznivá. Je nepříznivá, protože Achazjáš jedná, jako by nebyl Bůh v Izraeli.

To, že přišla vážná nemoc, neznamená, že Bůh v Izraeli není, neznamená to, že by se Hospodin nezajímal o to, co se děje s jeho lidem. Vážná nemoc mohla být pro Achazjáše výzvou, aby se obrátil k Hospodinu. On ji však nevyužil a obrátil se jinam.

Hospodin si přeje, abychom své závažné otázky kladli jemu. Žalmista říká: „Dotazujte se na vůli Hospodinovu a jeho moc, jeho tvář hledejte ustavičně.“ (1Par 16,11, Ž 105,4). V ohrožení vážnou nemocí se nám může jevit, že Hospodin jaksi nefunguje a že by mohlo být lepší, účinnější, obrátit se na nějakého jiného boha. Kéž by v nás v takovéto chvíli převážil postoj, který vyjadřuje učedník Petr, když říká Ježíšovi: „Pane, ke komu bychom šli? Ty máš slova věčného života.“ Amen.