Modlitba k Postní sbírce 2016

Každý den slyším ve zprávách o umírajících lidech.

Chemické zbraně, padající bomby, rozbouřené moře a sebevražední atentátníci.

Chci před těmi zprávami utéct, ale není kam. Ani lidé, kteří utíkají před válkou, prý nemají kam.

Bože, ty jsi prý stvořitel lidského života. Kde jsi, když ztrácí cenu? Kde je lék proti smrti, která padá z letadel a valí se z rozhlasu, televize a internetu?

Prý tě mohu potkat v druhém člověku, Ježíši. Prý za mnou přicházíš skrze trpící, hladové a uvězněné. Tam se s tebou můžu setkat a dotknout se tvé spásy.

Čekám na to setkání v pevnosti obehnané zdmi a ostnatými dráty. Jsem ochráněn pohraniční agenturou Evropské unie, politiky, kteří se starají o mé bezpečí, úředníky, kteří kontrolují pohyb, policií, která hlídá vězení, novinovými titulky, které bijí na poplach.

Jsem od tvé záchrany dokonale ochráněn? Dokážeš se dostat přes všechny bezpečnostní systémy a otevřít mi znovu možnost žít s druhými? 

Sleduji, jak Evropu rozdělují nové ostnaté dráty.

Dívám se, jak se lidé topí v moři.

Cítím, jak kolem mě roste strach a nenávist.

Duchu svatý, ty prý vaneš, kudy chceš. Můžeš spojovat lidi, kteří se od sebe sami oddělují? Můžeš dát sílu těm, kteří chtějí stát v cestě stavbě nových zdí? Dokážeš smířit lidi oddělené vinou, utrpením a strachem? Dokážeš mi pomoci hledat Boží království?

Jakub Ort