19.03.2022 13:24

L 13,1-9

Milí bratři a sestry,

evangelijní oddíl, který jsme slyšeli, je stanovený pro třetí neděli v postní době, protože v něm Ježíš mluví o pokání. Nejdřív se náš pohled zaměřuje na lidi, kteří mají šokující zprávu o nějaké tragédii a přichází s ní za Ježíšem. My jsme také v poslední době pod neustálým vlivem šokujících zpráv z války na Ukrajině. Těmto zprávám se nelze vyhnout, a proto je dobré udělat s nimi to, co udělali ti lidé v našem dnešním evangelijním příběhu. Přijít s tím za Ježíšem.

Pod vlivem těchto šokujících zpráv snadno zapomínáme na sebe, na svůj vlastní příběh. Je nám líto lidí, kteří prožívají válečné hrůzy nebo jsou před nimi na útěku. Modlíme se za ně, přemýšlíme, jak jim pomoct, snažíme se pro ně aspoň něco málo udělat… Ale lidé v tom evangelijním příběhu přemýšleli o obětech tehdejšího Pilátova masakru jinak. Přemýšleli o tom, jestli je to potkalo kvůli tomu, že byli větší hříšníci než ostatní. A to je způsob, kterým o lidských neštěstích nemáme uvažovat. To jenom zrůdná válečná propaganda říká: „Můžou si za to sami.“ Ukrajinci si za to, co se děje v jejich zemi, můžou sami. Kdyby nechtěli do NATO, kdyby si nezvolili prozápadního prezidenta, kdyby zůstali součástí Ruské federace, tak se jim to nemuselo stát. Vnímáme, jak je zvrácené takto uvažovat a přece se takto někdo dívá na příčiny válečné tragédie.

Ježíš reaguje na lidi, kteří k němu přichází se šokující zprávou o Galilejcích, které nechal Pilát pobít. Reaguje tak, že obrací tyto lidi k jejich vlastnímu myšlení. „Co si tom myslíte? Myslíte si, že tito lidé byli větší hříšníci než ostatní, když se jim tohle stalo?“ Ježíš velmi razantním způsobem říká: „Ne, tak to není. Nebyli to větší hříšníci než kdokoli jiný. A pokud takto někdo přemýšlí a neobrátí se, nezmění toto své uvažování, tak dopadne stejně špatně jako oni.“ „Nebudete-li činit pokání, všichni podobně zahynete.“

Tragédie druhých lidí nás má vést k pokání. K tomu, abychom se podívali na svoje myšlení a změnili je v těch oblastech, kde je zvrácené. Pokání znamená změnu smýšlení. Není to především změna v jednání, ale je to proměna myšlení, která se pak navenek projeví také tím, že člověk jinak jedná. Ale ta změna je především v tom, jak o věcech přemýšlíme.

Ježíš se nezaměřuje na důvod tragédie, která někoho postihla a rozhodně odmítá, aby byl tento důvod hledán v souvislosti s hříchem těch, kdo byli postiženi. My se na důvody tragických událostí často ptáme. Napadá nás otázka: „Proč se to stalo?“ A snadno nás také můžou napadat různá zkratkovitá vysvětlení. Chceme odhalit nějakou logiku, která je zatím, proč se tragédie stala právě tady. „Proč právě těmto lidem?“ „Čím si to zavinili?“ „Ničím“, říká Ježíš. „Nebyli o nic horší než kdokoli jiný. Přemýšlejte raději o sobě a čiňte pokání.“

Ježíš se tedy nezaměřuje na původ tragédie, která někoho připravila o život, ale na budoucnost těch lidí, se kterými právě mluví. Na to, aby tito lidé nedopadli špatně. Ježíš nespekuluje o těch, kdo zemřeli, ale varuje ty, kteří žijí. Ježíš odmítá představu Boha, který trestá lidské hříchy skrze tragické události. Naopak, představuje Boha, který vstupuje s člověkem do rozhovoru, který chce, aby člověk činil pokání a dospěl tak k záchraně, k novému životu.

Ježíš tím navazuje na slova proroka Ezechiela, skrze kterého Hospodin říká svému lidu: „Obraťte se a odvraťte se ode všech svých nevěrností a vaše nepravost vám nebude k pádu. Odhoďte od sebe všechny nevěrnosti, jichž jste se dopouštěli, a obnovte své srdce a svého ducha. Proč byste měli zemřít, dome izraelský? Vždyť já si nelibuji ve smrti toho, kdo umírá, je výrok Panovníka Hospodina. Obraťte se tedy a budete žít.“ (Ez 18,30-32).

Možnost nového života je spojená s obrácením se, což je jinak řečeno pokání. V tomto Ezechielově textu je zajímavé, že je zde výzva k obrácení vyjádřena hned dvakrát, dvojím způsobem – „obraťte se a odvraťte se“, jak to uvádí ekumenická bible. Doslovněji by se to dalo přeložit „obraťte se a podněcujte obrácení“. Svým příkladem, tím, že se obrátíte k Hospodinu, ovlivníte také další k tomu, aby udělali totéž. Svým obrácením se podnítíte obrácení svých bratří a sester a to je cesta k novému životu ve společenství s Hospodinem: „Obraťte se a budete žít!“

To, že člověk může svým postojem ovlivňovat druhé lidí, je známá věc. A může je ovlivňovat dobrým i špatným způsobem. Ježíš na rozhovor s lidmi, kteří k němu přišli se zprávou o Pilátově masakru, navazuje podobenstvím o neplodném fíkovníku ve vinici. Tento fíkovník chce jeho majitel nechat vykopat, aby nekazil zemi. Neplodný fíkovník může svou neplodností nakazit i ostatní, kteří tvoří jeho vinici. Není jen neužitečný tím, že nepřináší žádné ovoce, ale on přímo škodí tím, že svou neužitečností může nakazit i ty další.

Činit pokání pro nás může konkrétně znamenat to, abychom přemýšleli o tom, jaký vliv kolem sebe šíříme, k čemu vědomě i nevědomě napomáháme lidem kolem nás. Ten fíkovník roste na vinici a vinice je obrazem Božího lidu. My také žijeme uprostřed Božího lidu a každý z nás máme nějaký vliv, v něčem se můžeme stát příkladem.

V evangeliu máme také podobenství o tom, že na Božím poli vedle sebe roste obilí a plevel. A plevel nemá být vytrhána, aby se při tom nepoškodilo i obilí. Obojí spolu roste až do žně až do posledního soudu. Ale tady pán vinice chce neplodný fíkovník vytnout, aby nekazil zemi, aby nekazil tu vinici. Fíkovník si tam neplodně roste už několik let a nic se neděje, ale náhle mu jde o život, protože pánu vinice s ním dojde trpělivost. Ovšem na štěstí pro ten fíkovník je tady ještě vinař, někdo, kdo se stará o vinici. A ten se za fíkovník přimlouvá. Chce mu dát ještě šanci, okopat ho a pohnojit, třeba se vzpamatuje a ponese ovoce. A když ne, tak potom bude poražen.

To podobenství se nejčastěji vykládá tak, že pánem vinice je Bůh, vinicí je Boží lid a vinařem je Ježíš. Neplodným fíkovníkem pak jsou ti, kteří patří do Božího lidu, jsou na vinici, ale nepřináší žádné ovoce a svým postojem kazí i další, kteří jsou součástí vinice. To podobenství má otevřený konec. Ježíš se přimlouvá za ty, kteří nenesou ovoce, aby jim Bůh dal ještě šanci. Ježíš je ochotný udělat pro ně maximum. Vinař říká, že okope a pohnojí fíkovník. A pak se uvidí.

Bůh nemá zalíbení ve smrti hříšníka, naopak chce, aby činil pokání, aby se obrátil a měl podíl na novém životě. Tento Boží záměr s lidmi vyjadřuje i apoštol Pavel: „To je dobré a vítané u našeho Spasitele Boha, který chce, aby všichni lidé došli spásy a poznali pravdu.“ (1Tim 2,3-4).

Pane, prosíme, aby se tento tvůj dobrý záměr se všemi lidmi naplňoval. Aby všichni poznávali pravdu, činili pokání a došli spásy. Amen.

—————

Zpět


Kontakt

Farní sbor ČCE - Proseč

Českobratrská 120
539 44 Proseč u Skutče

Mail: prosec@evangnet.cz
poloha: 49°48'13"N, 16°6'44"E
č. ú. 114 321 9389/0800


468 000 207
farář: 608 054 457
kurátorka: 737 509 897



TENTO TÝDEN

5. 6. Svatodušní bohoslužba 9,00 s Večeří Páně

8. st Nábožko v Jarošově 15.30

10. pá NOC KOSTELŮ 16.30-22.00

12. SLAVNOST KŘTU A KONFIRMACE 9-00 s Večeří Páně

Témata nedělky