O Danielovi a lvech - zamyšlení k dětské vánoční hře 2016

Milí přátelé, letošní vánoční hra je inspirována textem z 11. kapitoly proroka Izajáše:

„Lev bude pobývat s beránkem, levhart s kůzletem odpočívat. Tele a lvíče i žírný dobytek budou spolu a malý hoch je bude vodit. Kráva se bude popásat s medvědicí, jejich mláďata budou odpočívat spolu, lev jako dobytče bude žrát slámu. Kojenec si bude hrát nad děrou zmije, bazilišku do doupěte sáhne ručkou odstavené dítě. Nikdo už nebude páchat zlo a šířit zkázu na celé mé svaté hoře, neboť zemi naplní poznání Hospodina, jako vody pokrývají moře. V onen den budou pronárody vyhledávat kořen Jíšajův, vztyčený jako korouhev národům, a místo jeho odpočinutí bude slavné.“

Toto zaslíbení se týká doby, kdy „Jišajův kořen“, tedy potomek krále Davida, protože Jišaj byl Davidův tatínek, bude vládnout a za jeho vlády nastane soulad mezi lidmi a také v přírodě, mezi zvířaty. Souhrnně je to řečeno těmito slovy: „Nikdo už nebude páchat zlo a šířit zkázu.“

Působivým obrazem tohoto stavu je soulad mezi všemi živými tvory, který je zde vylíčen tak, že se už nikdo nepožírá, nikdo nežije na úkor druhého. Je to soulad mezi lidmi a zvířaty i mezi zvířaty navzájem. Dravá zvířata odpočívají klidně spolu s těmi, která dříve bývala jejich kořistí a malé děti si mohou bez nebezpečí hrát i s jedovatými hady. Tento soulad, tento mír představuje návrat do rajského stavu, do stavu, který byl před tím, než lidský hřích zničil harmonické a pokojné soužití všech tvorů.

Izajáš tento krásný obraz souladu a harmonického soužití domýšlí do důsledků a proto, pokud lev už nebude požírat jiná zvířata, tak to znamená, že se bude živit slámou: „Lev jako dobytče bude žrát slámu.“

Lvi byli v Babyloně používaní k popravám odsouzenců, tak to známe z knihy Daniel. A tak nás napadlo, že když Daniela tenkrát lvi neroztrhali a nesežrali, že to vlastně znamená, že se už něco z té ideální zaslíbené vlády, pod kterou platí nové poměry, začalo uskutečňovat. Že je to taková ochutnávka toho, jak to bude jednou vypadat, až nad celým stvořením zavládne potomek krále Davida, ten zaslíbený mesiáš.

Izajášův text tuto dobu zároveň charakterizuje tím, že „zemi naplní poznání Hospodina.“ Právě poznání Hospodina, poznání toho, jaký je tvůrce celého světa, způsobí tuto hlubokou proměnu. Všichni tvorové budou mít správný vztah k Bohu (správné poznání Hospodina) a tím i správný vztah k sobě navzájem.

O vánocích se nám dává Hospodin poznat skrze narození svého Syna, Ježíše, který je tím zaslíbeným potomkem krále Davida. A soulad, ke kterému nás vede, je vyjádřen např. v modlitbě, kterou nás Ježíš naučil: „Přijď království tvé, buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi… a odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům.“

Dětem přeju, aby mohli dobře zahrát to, co si pro nás připravili a nám ostatním, aby nám tato hra připomněla, že každý pokoj, který zvítězí v našich mezilidských vztazích, je předchutí pokoje Božího království.