Blahoslavení ti, kteří se umí smát sami sobě

Blahoslavení ti, kteří se umí smát sami sobě, neboť oni se nepřestanou nikdy bavit.

Blahoslavení ti, kteří dokážou rozeznat horu od krtince, neboť oni budou ušetřeni soužení.

Blahoslavení ti, kteří umí odpočívat a spát, aniž by pro to hledali omluvu, neboť oni budou ctěni svým okolím.

Blahoslavení ti, kteří umí mlčet a poslouchat, neboť oni se naučí novým věcem.

Blahoslavení ti, kteří jsou dost moudří, aby sami sebe nebrali příliš vážně, neboť budou ceněni svým okolím.

Blaze vám, kdo se umíte vážně dívat na malé věci a klidně na věci vážné, neboť vy dojdete v životě daleko.

Blaze vám, kdo umíte obdivovat úsměv a zapomenout na úšklebky, neboť vaše cesta bude zalitá sluncem.

Blaze vám, kdo umíte vždy laskavě přijímat druhé lidi, i když to mnohdy není rozumné; budete sice nazváni bloudy, ale taková je cena lásky.

Blahoslavení ti, kteří myslí dřív než jednají a kteří se modlí dřív, než myslí, neboť oni se vyhnou hloupostem.

Blaze vám, kdo umíte mlčet a usmívat se, přestože vám lidé skáčou do řeči, odporují vám a hází vám klacky pod nohy, neboť evangelium vám začíná pronikat do srdce.

Blahoslavení zejména ti, kteří umí rozpoznat Pána v každém, s kým se setkají, neboť oni najdou opravdové světlo a pravou moudrost.

Přisuzováno Josefovi Follietovi (1903–1972), knězi v Prado.
Se svolením zpracováno podle knížky Potká jezuita františkána…, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.

Převzato z www.vira.cz